.

en

Alžběta Brůhová

architektka

.

.  .  .

.  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .

.

kontakt

.

o mně

foto (c) Tomáš Rubín

Má profesní cesta začala ve chvíli, kdy jsem vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a do mého života naplno vstoupily materiály. Zamilovala jsem se do dřeva, absolvovala jsem několik stavebních kurzů na Yestermorrow Design/Build School v americkém Vermontu a následně jsem získala výuční list

v oboru tesař(ka) na Střední technické škole Zelený Pruh.

 

Samostatnou architektonickou praxi jsem založila na začátku roku 2018. Vedle tradičních architektonických zadání a postupů se zaměřuji na tzv. design-build přístup a na zahrnutí uživatelů do procesu tvorby. V kombinaci tohoto všeho mi pomohla pracovní zkušenost ve vídeňském studiu nonconform, které se dlouhodobě věnuje participativním metodám a mezioborové spolupráci. Architekturu nevnímám jako cíl, vytvoření dokonalého produktu, ale spíše jako nástroj - jako způsob vytváření vztahu mezi člověkem a prostorem a mezi lidmi navzájem.

Za svou práci jsem získala několik ocenění, například Cenu rektora TUL v soutěži Young Architect Award 2018 za projekt Organizace soutěže v Dobročovicích, také jsem byla nominována na Student Award Silver Medal, The RIBA President´s Medals.

Workshopy „Navrhni a postav“

V současné době se věnuji hlavně rozvíjení metodiky workshopů „Navrhni a postav“, při kterých provádím účastníky z řad šiřoké veřejnosti celým architektonickým procesem od pojmenování problému, přes návrh řešení až po pomoc s fyzickou realizací výstupu. V těchto tvůrčích spolupracích mohu naplno využít nejen své řemeslné, ale i pedagogické zkušenosti, které jsem v uplnyulých letech načerpala jako vedoucí stavebních workshopů v zahraničí (za všechny uvedu srdcovku Hellowood v Maďarsku) a jako odborná asistentka v ateliéru Architektura 1 Jana Šépky na UMPRUM.

Pokud Vás tento přístup k tvorbě prostředí zaujal a uvažujete o spolupráci, budu ráda, když se mi ozvete.

foto (c) Tomáš Rubín

Manifest

 

BOD 1: NAKLÁDÁNÍ SE ZDROJI

Ať už jsou zdoje hmotného, digitálního, časového, myšlenkového či jiného původu, snažím se s nimi nakládat obezřetně a s reflexí obrazu současné spotřební společnosti.

BOD 2: VĚDOMÍ PROCESŮ

Zajímá mě ukotvení každé součásti stavebního celku do kontextu. Snažím se jít co nejhlouběji, kam v dané situaci mohu. Zajímá mě, jak jsou jednotlivé komponenty vyrobeny, kdo a co se na jejich výrobě podílel, za jakou cenu (nejen v ekonomickém slova smyslu) a jak s nimi lze dále nakládat a jakou stopu po sobě zanechávají.

BOD 3: ADEKVÁTNOST ODPOVĚDÍ

Hledám takové architektonické nástroje-odpovědi, které adekvátně vystihnou charakter zadání, očekávání klienta, specifika prostředí. Vše do sebe musí zapadnout.

BOD 4: PRACOVNÍ ROVNOVÁHA

Pociťuji hluboký respekt k času a práci svého okolí i sebe. Digitální obezita

a přepracovanost současného světa je do nebe volající, proto si vysoce vážím dalších složek života - i těch mimo práci.

BOD 5: RADOST A SMYSLUPLNOST

Radost z věcí, které dělám, a jejich smysluplnost jsou mými dvěma hlavními životními motory.

BOD 6: SOUZNĚLÁ SPOLUPRÁCE

Výstupy mé práce jsou vždy do větší či menší míry výsledkem společného úsilí. Je nádherné, když na této cestě člověk potkává další lidi (nebo jiné bytosti), se kterými svou práci sdílí, spoluvytváří, vzájemně se obohacuje a vyměňuje si životní zkušenosti.

BOD 7: PRINCIP NÁHODY

Vědomě vytvářím prostor pro možnost reakce na (zdánlivě) náhodná životní setkání

s lidmi, místy, situacemi...

BOD 8: UČENÍ SE

Svou práci vnímám jako nikdy nekončící vzdělávací proces. Učíme se poznáváním proměnlivého prostředí, osvojováním nových nástrojů, učíme se od sebe navzájem.

BOD 9: STAVBA JE SPECIÁLNÍ DRUH SLAVNOSTI